|
informátor č. 2
Historie olomoucké
pevnosti je součástí naší minulosti. Poznávejme ji, poučme se z ní a
informujme o ní návštěvníky našeho města.
Po
delší době vychází náš informátor č. 2. Mezitím se událo mnohé. Proběhla
jednání s primátorem města ing. Martinem Tesaříkem, ředitelkou
Vlastivědného muzea dr. Hoškovou a ministrem kultury Pavlem Dostálem. Protože
se zdál být vznik muzea v Korunní pevnůstce nereálný v nejbližší
době a naskytla se šance na expozici v soukromém objektu fortu č. XIII.
na Nové Ulici, ustaly naše aktivity. Byly však zajištěny velmi úspěšné
prohlídky fortů č. XIII. a fortu na Tabulovém vrchu. Zájem veřejnosti byl
nečekaně velký, byly rovněž publikovány informace o našich aktivitách v tisku.
V únoru 2004 byla mgr. Miroslavem Papouškem provedena obsáhlá a velmi
úspěšná přednáška o fortové pevnosti Olomouc ve Václavkově sále
Vlastivědného muzea. Přednáška byla doplněna o fotografickou dokumentaci a
staré plány pevnosti a jednotlivých typů fortů.
V září
2003 vyšla velmi obsáhlá a dobře zpracovaná kniha „Pevnost Olomouc“.
Proto došlo ke změně našeho záměru na vydání Malého průvodce po
pevnosti. Je připravováno vydání Malého průvodce po olomoucké fortové
pevnosti, který by formou mapy Olomouce se zaznačením jednotlivých objektů
– fortů seznámil veřejnost s významnou památkou vojenské historie.
Nyní
se opět otevírá možnost na zřízení Muzea pevnosti v objektu prachárny
v Korunní pevnůstce, jejíž areál byl předán armádou městu Olomouci
.
Olomoucká
vojenská historie sahá hluboko do středověku, kdy bylo město opevněno
kamennými hradbami, jež využívaly charakter terénu. Zvláště významné
byly skalnaté stěny na jižní a východní straně města a vodní toky, jež
tvořila ramena řeky Moravy a jejích přítoků. Z tohoto období se
zachovaly celé úseky středověkých hradeb i některé brány – jako je
tzv. Židovská branka a zazděná brána v hradbě býv. Kláštera Všech
svatých.
Významným,
i když pro město zničujícím obdobím, byla třicetiletá válka. Město
bylo 14. června 1642 dobyto švédskou armádou a sloužilo po dlouhých osm
let jako její nejdůležitější základna na Moravě.
Po
opětovném selhání obrany města během prusko rakouské války o habsburské
dědictví v roce 1742 bylo ihned po odchodu pruských vojsk rozhodnuto o
vybudování
„Císařsko-královské
hlavní hraniční pevnosti Olomouc“.
Byla
zbořena všechna blízká předměstí a kolem města byl vybudován prstenec
hradeb a bastionů barokní pevnosti. Ihned po jejím dostavění se její význam
osvědčil v roce 1758, kdy město opět oblehla pruská vojska. Pevnost však
odolala a nepřáteská armáda musela spěšně odejít po zničení zásobovacích
kolon u Damašova nad Bystřicí.
Slavné
vítězství nad nepřítelem oslavovali každý rok olomoučtí ostrostřelci
na slavnosti v den vítězství 2. července. Význam olomoucké hraniční
pevnosti narůstal i v dalších letech a proto bylo rozhodnuto bastionovou
pevnost v první polovině 19. století doplnit o jednotlivé forty,
které vzdalovaly útočné linie děl nepřítele od města. V letech 1839
– 1876 tak byla vybudována soustava 23 pevnůstek – fortů, která vytváří
kruh kolem města. Tato pevnostní soustava nemá obdobu v České
republice a je velmi významná i v celoevropském kontextu. Její význam
byl využit císařským dvorem v revolučním roce 1848, kdy se sem přestěhoval
vídeňský dvůr a na císařský trůn
byl v Arcibiskupském paláci dosazen císař František Josef I., který
pak vládl Rakousku – Uhersku po dlouhých 68 let.
Fortová
pevnost již nebyla využita vojensky, v roce 1866 ji pruská armáda obešla
a proto bylo později v roce 1876 rozhodnuto o jejím zrušení. Postupně
byly odbourány bastiony svírající město a zbořeny brány, které
nevyhovovaly modernímu provozu. Zachovaly se však velmi významné úseky
hradeb, Lokateliho bastion a Terezská brána. Jako nejvýznamější úsek je
ve své celistvosti zachovaná Korunní pevnůstka v Bezručových sadech.
V jejím areálu se nachází stavba prachárny pocházející z doby
výstavby pevnosti v polovině 18. století. Prachárna je chráněna jako
nemovitá kulturní památka a je bez
velkých nákladů vhodná na využití pro muzejní účely. Jako sociální zázemí
a pro administrativu je využitelný přilehlý objekt strážnice, jež je bohužel
po požáru a vyžaduje rekonstrukci. Vnitřní plocha přilehlého bastionu by
se dala využít na vybudování amfiteatru pro kulturní účely a k využití
pro ukázky vojenských šermířských soubojů.
S historií
pevnosti je úzce svázaná dlouhá historie olomoucké vojenské posádky. Její
význam v minulosti kolísal, ale byla vždy důležitou součástí
rakouské vojenské strategie.
Vojenská
historie olomoucké posádky a jednotlivé objekty pevnosti zachované do dnešních
dnů jsou důležitým svědectvím života v dějinách města. Jsou stejně
tak významné jako je historie olomouckého měšťanstva a památky církevní
minulosti i současnosti. Vzhledem k velkému zájmu veřejnosti o prohlídky
a přednášky věnované olomoucké pevnosti se jeví velmi vhodné využití
pro turistický ruch, osvětu a vlastivědu.
V nedávné
minulosti byla za spolupráce muzea a armády vytvořena expozice a model
bastionové pevnosti, který byl vystavený v Domě armády. I v současné
době je město Olomouc a jeho vojenské velitelství s posádkou významnou
součástí evropské obranné strategie. Vybudování muzea s vojenskou
tematikou v pevnostních objektech se osvědčilo ve městě Josefov ve východních
Čechách nebo např. v Komárně na Slovensku.
V současnosti
Armáda České republiky postupně opouští většinu vojenských pevnůstek
– fortů v okolí města. Několik z nich je využitelných pro
vznik muzejní expozice. Vzhledem k blízkosti centra a zachovalosti
objektu v Korunní pevnůstce v Bezručových sadech je toto umístění
muzea přímo ideální.
Hrdost
na minulost vlastního města a atraktivita vojenských památek předurčují
úspěšnost projektu vybudování Muzea pevnosti v Olomouci.
V Olomouci
7. dubna 2004
Informátor č. 1
Při
přípravě Novoroční vlastivědné vycházky členů sekce Historická
Olomouc u Korunní pevnůstky proběhlo informativní jednání na Odboru
koncepce a rozvoje, kde jsme poznali nedávnou minulost a současný stav
objektu. V architektonické studii atelieru Bonmot z března 2001, se navrhuje
vytvoření muzea olomoucké pevnosti jako jedné z variant využití
budovy prachárny. Objekty Korunní pevnůstky jsou v majetku města
Olomouce, hradba Korunní pevnůstky, prachárna a strážnice jsou památkově
chráněny.
Novoroční
vycházka se konala 1. ledna 2003 ve 14 hodin před vchodem do Korunní pevnůstky
v Bezručových sadech. PhDr. Milan Tichák na ní informoval o historii předměstských
osad před vznikem pevnosti i o nedávné minulosti, během níž tyto prostory
několikrát změnily svoji tvář. Předseda HO Ján Kadlec informoval přítomné
o současném stavu a možnosti využití prachárny na muzeum olomoucké
pevnosti.
Všichni
přítomní podpořili výzvu na vytvoření Muzea olomoucké pevnosti.
Iniciativu
Historické Olomouce podpořil výbor Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci
na svém jednání 7.1.2003.
Beseda
o budoucnosti prostoru tržnice 21.1. na níž zazněla možnost využití
prostor Korunní pevnůstky pro muzeum pevnosti.
29.1.2003
proběhlo jednání s ředitelem Národního památkového ústavu v Olomouci
ing. arch. Karlem Biňovcem, které se týkalo podpory vzniku Muzea olomoucké
pevnosti v prachárně Koruní pevnůstky, možnosti dokumentace památek místního
významu na území města Olomouce a spolupráce NPÚ se sekcí Historická
Olomouc.
Ředitel
NPÚ podpořil aktivity Historické Olomouce, byla domluvená přednáška mgr.
Papouška a mgr. Zatloukala o Olomoucké pevnosti 20. března 2003. Další
spolupráce pokračuje s Mgr. Miroslavem Papouškem a PhDr. Pavlem Michnou.
30.1.2003
proběhlo jednání s PhDr. Pavlem Pospěchem, vedoucím oddělení kultury
na Krajském úřadě v Olomouci, jehož cílem byla rovněž podpora
iniciativě za vznik Muzea olomoucké pevnosti. PhDr. Pavel Pospěch iniciativu
podpořil a poskytl cenné rady pro další postup.
31.1
Zahrnování vykopané části vodní propusti u tržnice.
Informace
výboru VSMO o jednání, podpora pro naši žádost o grant na miniprůvodce po
olomoucké pevnosti 4.2.2003.
6.
2. Jednání s Mgr. Miroslavem Papouškem a PhDr. Pavlem Michnou o expozici
muzea a přednášce o pevnosti na muzejním čtvrtku.
Schůzka
s veteránisty 11.2.
19.2.
Jednání s Mgr. Miroslavem Papouškem o podání žádosti na grant vydání
miniprůvodce po olomoucké pevnosti.
25.2.
Dohodnuta schůzka na čtvrtek 6.3. s předním znalcem Olomoucké pevnosti
ing. Jiřím Zítkou.
V Olomouci
27. února 2003
Ján
Kadlec, předseda VSMO - Sekce historická Olomouc
|